„Jděte s těmito principy mezi diplomaty, do univerzit a škol, do náboženských společenství a také o nich pište. Světový mír mohou přinést jen a jen lidé.“ — T. G. Masaryk
Historie Bahá’í Víry v ČR sahá již k počátku 20. století
Je pozoruhodné, že vůbec první zmínkou o Bahá’í (nebo lépe řečeno Bábí) Víře byla zpráva v německy psaných Prager Zeitung již v roce 1850. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí o životě Miloše Wurma, který se o zpřístupnění podrobnějších informací, navíc už v českém jazyce, jako první významně zasloužil v prvních letech 20. století, o životě českého Bahá’í společenství v meziválečném období i návštěvách nepřekonatelné Marthy Root. Mohli jsme si prohlédnout i záznamy o její audienci u prezidenta T. G. Masaryka z archivu Ministerstva zahraničních věcí a výtisky informačních brožur o Bahá’í Víře vydané s její pomocí.
Mezi první Bahá’í věřící v Československu patřil Miloš Svatopluk Wurm.
V období let 1926-1939 seznámila americká Bahá’í novinářka a esperantistka Martha Root prvního československého prezidenta T.G. Masaryka a tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše s etickými principy a světovou všeobsahující vizí Bahá’í Víry. O přijetí slečny Root v březnu 1928 hovoří deník České slovo. Na T. G. Masaryka i E. Beneše učinilo učení Bahá’í Víry silný dojem.
Období po druhé světové válce
Během 2. světové války byla veškerá činnost zastavena. K obnovení dochází opět v poválečných letech. V tomto období dochází i ke snaze o registraci společenství. Výsledkem však bylo zatýkání a v roce 1958 také uvěznění několika členů společenství.
„Bahá’í učení je jedním z velkých nástrojů pro konečné vítězství ducha a humanity.“— E. Beneš
V následném období se Bahá’í nesměli setkávat. Období izolace bylo prolomeno politickými změnami v listopadu roku 1989. Je poněkud paradoxní, že Bahá’í přátelé v Praze se mohli nerušeně scházet a pořádat přednášky až do roku 1957 a tvrdá pěst totalitní moci na něj dopadla až poté, co jeho členové chtěli náboženskou společnost oficiálně a poctivě zaregistrovat.
Následkem zásahu StB byl zabaven celý dosavadní archív společenství, z kterého se do současnosti zachovaly pouhé zlomky a obvinění většiny členů z protistátní činnosti. Absurditu vykonstruovaného obvinění jsme měli možnost posoudit přímo z kopie archivního dokumentu. Jak známo, poté se nad českým Bahá’í společenstvím až do devadesátých let zavřela voda. Z tohoto období vystupují jména dvou věřících, kteří zásah státní moci zaplatili několikaletým nuceným pobytem v psychiatrické léčebně a vězením -- Juliany Bendové a Vuka Echtnera.
Období po listopadu 1989
S pomocí Bahá’í věřících ze zahraničí byla na několika místech Československa ustanovena místní Bahá’í společenství a byly zvoleny první Místní duchovní rady.
Národní duchovní rada Československa, správní orgán spravující záležitosti společenství na národní úrovni, byl poprvé zvolen 27. dubna 1991.
-
Kořeny Bahá’í víry
Poslové Boží v minulosti obvykle lidem přinášeli
svá učení ústně nebo kázáním
